Mít potraviny od lokálních a malých zemědělců je už v hledáčku mnoha z nás. Přináší nám to záruku kvality, která spočívá ve způsobu obdělávání půdy, nepoužívání pesticidů a jiných chemických hnojiv, používání kvalitních osiv a sadby. Nepoužívá se těžká a drahá technika, která půdu utužuje a ta pak ztrácí schopnost vodu zadržovat.
Přínosem malých zemědělců je také hospodaření na menších plochách, které jsou rozděleny stromořadími, remízky, větrolamy, atd. Pestrost a střídání plodin je důležitá pro půdu, ale i pro okolní krajinu.
A jak je to tedy s pěstováním mezilidských vztahů? Máte možnost osobně poznat svého farmáře. Můžete se jít podívat na jeho pole a vidět jak hospodaří. Také se s ním můžete domluvit na pomoci na farmě a seznámit se s během sezónních prací. Můžete vzít s sebou děti a ukazovat jim, jak dlouhá je cesta od semínka k mrkvičce či okurce na talířku.
Tentokrát vám představím Vojtěcha Drahoňovského, který letos zprovoznil moštárnu a sušárnu ovoce v Cidlině u Lomnice nad Popelkou. Na Statku Cidlina se nejenom vyrábí mošt, ale komplexně přistupuje k péči o půdu a krajinu. Naleznete zde nově vysazený ovocný sad, zeleninovou a květinovou zahradu a úly se včelami.
Jaký význam pro Tebe má hospodaření na půdě předků?
Znamená to pro mne navázání na, po určitou dobu, přerušenou tradici obhospodařování krajiny. Když se podívám zpět do minulosti, jak matčin i otcův rod byli hospodáři. Vnímám to jako vyústění mých předchozích aktivit (ochrana životního prostředí, územní plánování, projekční práce) a uposlechnutí vnitřního volání ke práci se z(Z)emí. Začal jsem zde hospodařit před třemi lety a krok po kroku hospodaření rozvíjím. Přihlásil jsem se k ekologickému způsobu hospodaření, ve kterém bych rád aplikoval prvky agrolesnictví. Podobných hospodářství by mohlo za čas být více, třeba v každé vesnici.
A jaká byla Tvoje cesta k farmaření?
Jednak zmíněné volání k péči o z(Z)emi, potřeba obživy smysluplným způsobem a dědictví zemědělské půdy a s tím spojené přestěhování do Cidliny (na vesnici) před pěti lety. S tesařem a pomocí přátel jsme postavili slaměno-dřevěný dům k obývání a dále pak druhý dům pro moštárnu a sušárnu v uplynulých třech letech.
Jak se zrodila myšlenka na vybudování moštárny? A jak moštárna funguje pro veřejnost?
Prvním krokem s výstavbou domu bylo rozhodnutí obnovit resp. vysadit sad ovocných stromů, tam kde ho míval před 40 lety můj děd. Dalším podnětem byla předchozí spolupráce v sadařství a zkušenost se zpracováním ovoce. Do třetice bylo zjištění, že v širším okolí, již žádná veřejná moštárna ani sušárna nefunguje. Vyústěním bylo rozhodnutí postavit odpovídající objekt a vybavit ho technologií pro moštování a sušení ovoce.
Moštárna funguje od pozdního léta do vánoc či ještě do února dalšího roku a nabízí zpracování ovoce, především jablek a hrušek na mošt. Také i letního ovoce jako jsou třešně, višně a drobné bobulovité ovoce. Letošní sezóna je první sezónou a zatím se nám pro veřejnost osvědčil způsob, že zákazník přiveze ovoce a my ho během dvou třech dnů zpracujeme a při další návštěvě předáme hotový výrobek. To znamená bez čekání. Obdobně pro sušárnu. Moštárna funguje v sezóně víceméně každý den, nejlépe zavolat a domluvit se. Kontakty a bližší informace na stránkách www.statekcidlina.cz
Kolik kilogramů ovoce jste schopni zpracovat za den?
Během jednoho pracovního dne průměrně zpracováváme 900 – 1500 kg ovoce nejčastěji ve třech – čtyřech vsázkách. Ovocnou šťávu si může zákazník odvézt čerstvou ve svých nádobách nebo pasterovanou ve obalech bag-in-box s výpustním kohoutkem s trvanlivostí 12 měsíců.
